News

Ateliér - Pohár s třešínkou

Ateliér - Pohár s třešínkou

Výstavou s názvem Pohár s třešinkou se v těchto dnech představuje  v zlínské kavárně Jiné Café tamní rodačka Simona Blahutová ( *1980 ). Zlínská výstava uzavírá její více jak půlroční expoziční cyklus putovního charakteru, odstartovaný před osmi měsíci v Praze. Na pražskou výstavu ještě volně navázala expozice v Kolíně, odkud se přesunula do dnes již konečné stanice Zlín.

   Svou subjektivizační, obsahově velmi naléhavou tvorbou rozšiřuje Simona řady moderních českých kolážistů. Podstatnou část jejího umění tvoří i objekty, u nichž je kladen důraz na instalační, kontextovou situaci, vstupující spolu s kolážemi do vzájemného výpovědního dialogu. Na jeho základě vznikají nové významové souvislostí. ( např. nohy z novinových útržků staví do rohu místnosti a na principu velmi přesvědčivé iluze mění atmosféru celého prostoru ) Simona si ráda pohrává s bohatou množinou možností, odkrývá variační škálu situací, bytostných stavů, pocitů, za nimiž se jakoby v souladu s herakleitovskou filosofií ukrývá vědomí o nenávratné proměnlivosti okamžiku.

   Pro tvorbu Simony Blahutové je podstatný nekonečný, každou minutu, každou vteřinu se rodící princip rekonstrukce, neustálého metamorfního zrodu a zániku. Simona, ovlivněná soudobou městkou kulturou a zasažená pokřiveným rukopisem multimediální společnosti, plné falešných a lživých ideálů, dekonstruuje původní obrazy a formy, nabízené například vtíravou reklamou. Inspiruje se novinovými, časopiseckými titulky, které pro ni mají určitou osobní hodnotu. Pouští se s nimi do vzájemné polemiky, rozehrává konflikty. Svými obrazy rekonstruuje původní obsahy svých inspiračních předloh, moduluje jejich významy a přenáší je do nové, mnohem osobitější výpovědní roviny.

   Práce Simony Blahutové nabízejí hluboký subjektivní vhled do nitra soudobé společnosti, řeší spletitost mezilidských vztahů, všímají si postavení žen, vyslovují se k otázkám sexuality, nebrání se ani případnému mystickému zrcadlení. Všechna témata jsou řešena tak, aby  zpřístupňovala hluboký subjektivizační rozměr, který dnešní masmediální pseudokultuře citelně chybí.

   Její obrazy vznikají na základě kombinace několika různých výtvarných technik: grafika, malba, písmo. Důležitá je práce s barvami, které mezi sebou vzájemně kontrastují a zvyšují tak naléhavost, obsahovou důležitost skrytého výpovědního poselství. Např. cyklus Audience, kterým v roce 2006 diplomovala na pražské AVU  ( Malířská škola Vladimíra Skrepla ), využívá kontrastního propojení černé, bílé a červené, v obraze Heaven naopak červenou nahrazuje modrá.

   Dominantním prvkem umělecké kompozice bývá často postava ženy, ocitající se v různých patových situacích života. Svým stylem ztvárnění Simona vyvolává iluzi tištěného média, napodobuje formální podobu dnešních „křídových“ magazínů, určených moderním, emancipovaným ženám. Mezi-prostorové zrcadlení, které je důležitým komponentem její práce, však boří dosavadní obsahovou plytkost, povrchnost a transponuje vnitřní atmosféru obrazu do jiné výpovědní roviny, v níž upozorňuje na skrytý život člověka, odkrývá psychologické vazby, neviditelné dimenze, dotýká se mystiky a tajemna.

Irena Prázdná

2007